Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zase jak za „starých časů“ – rychleji, více aspoň na 105% a hlavně vždy a hned!!!

14. 9. 2013

Včera domluvena účast na Mont Blancu.To je dobytí vrcholu Kykulky (996m). Předpověď počasí odstrašující. Přesto ráno se nás sešlo 10 na zastávce busu. Polemizujeme, zda bude či nebude pršet. Přijíždí bus a my usedáme do takřka zcela prázdného vozidla. Než se nadějeme, jsme v Krásné pod Žorem. Poprchává, my se oblékáme pláštěnky, seřizujeme fofr hůlky a vyrážíme. Šlapeme hezky po asfaltce, pak lesem. Občas musíme počkat na ostatní členy. To víte, chtěli by vše jako za mlada a ono to už nejde. Přesto chtějí trhat rekordy. Ještě někteří stačí najít nějaké houby a ty špatné aspoň nafotit. Cestou nás došla rodinka s asi tří-letou holčičkou a světe div se šlapala opravdu celou trasu po svých a stále před námi. Měli jsme co dělat abychom udrželi aspoň malinkou vzdálenost. Jinak by to byla ostuda. Bohužel naše. Samozřejmě jsme museli doplnit naše žaludky, stravou a to se pak jde hůře. Už jsme i přestali vnímat déšť. V dáli jsme spatřili Vladimíra, který vyjel z domů již v pět hodin a na nás tady čekal. Zřejmě dost vymrzl. Jinak to byla vlastně známka, že už jsme na vrcholu Kykulky a stačí orazítkovat doklady. Dostali jsme i vrcholovku od Jarky, která slavila narozeniny. My však museli pokračovat dál směrem na Ivančenu. Na rozcestí se dělíme a část jde k mohyle a ostatní čekají na náš návrat. Vše je zdokumentováno. A pokračujeme do Borové. Těšili jsme se, že navštívíme novou hospodu a ejhle mají tam svatbu a my musíme dál. Máme toho za dnešek už opravdu dost. Za celých 14 km nebylo žádné občerstvení a tak docházíme z posledních sil do Rajské boudy. Konečně jsme v „ráji“. Pojíme, ochutnáme pivko, dáme kávičku a čekáme jen na odjezd busu. Ten nás doveze do Frýdlantu a my musíme běžet koupit lístky na vlak domů. Vzhledem k tomu, že probíhá rekonstrukce nádraží ještě běžet oklikou k vlaku.Ano a tady to má něco společného s názvem.Dnes opravdu jako dříve dokázali všichni vydat ze sebe maximum a někteří i něco navíc ( 105%).Náš průměr byl dnes 66 let a jen tak po tuře zkuste opravdu běžet.Prostě nezklamali,jako vždy.Díky. Průvodčí již píská odjezd, ale my dobíháme a stihneme nastoupit. Cesta vlakem uběhla rychle a po přestupu již jen vystupujeme v Havířově a jedeme do svých domovů. Nezalekli jsme se deště, ušli jsme 14 km, užili si legrace a je nám fajn. J.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář