Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z Visalají na Bílý kříž,Švarnou Hanku a zpět 4.8.2013

12. 8. 2013

 

Již ve čtvrtek se někteří účastníci vycházky okolo přehrady domlouvají na sobotní výlet. V pátek přichází e-mail a je to jasné. V sobotu v 7.45 busem na Visalaje a pak se uvidí. My máme nastoupit až na kopci. Je 8.00 hod. a bus nikde. Co se asi děje? Mobilem zjištěno,že je vše OK jen lidí je mnoho. Konečně se bus objevuje. Nasedáme,či spíše se vtlačíme  do busu a jsme na schůdcích.Řidič zkouší zavřít dveře,po malé chvilce s úspěchem.Tu se v buse začíná ozývat ahoj,čau,nazdar a podobně.Řidič vstává a kouká co že to snad nastoupily nějaké VIP osoby.Ujišťují ho,že to zdraví naši známi jen nás . Mou ženu a mne.Tedy nic významného. Kupujeme jízdenky a v tlačenici vyjíždíme. Cesta trvá okolo hodiny. Konečně Visalaje – vystupovat!!! Po vystoupení nás ovane chladnější vzduch než, který je ve městě. Protáhneme své tělo po sezení i stání a hádejte, co bude následovat? Všichni cestující a nejen ta naše skupina se vrhají usednout před hospůdkou Visalaje. Konečně se dá spočítat kolik nás vlastně je. Následuje osvěžení i doplnění něčeho „do břucha“. Padá rozhodnutí, že vyrazíme na Bílý kříž a dál se uvidí. Zvedáme konečně „kotvy“ a vydáváme se na pochod. Jelikož jsem jediný muž tak ženské chtějí, ať to vedu. Vůbec se mi to nelibí. S takovým „harémem“ nemám zkušenost. Dokonce mi nabízejí píšťalku k velení. Odmítám.

Předpověď na dnešní den -  tropické teploty. Proto se snažíme včas urazit co nejvíce z naší vycházky. Po malém stoupání přicházíme k pokusné stanici, následuje malý odpočinek a hlavně dodržet pitný režim.  Ač vše ve stoje, neboť lavičky jsou obsazeny a my našli kousek místa ve stínu. Pokračujeme dál až těsně pod Bílý kříž. Zde padne rozhodnutí jdeme na chatu Sulov. Je zde již hodně turistů a cyklistů. Po chvilce se místa u venkovních stolů uvolňují a my usedáme.  Někteří si dali polévku a samozřejmě pivečko. Horko je už značné. Teplota vyšplhala ke třicítce. Navzdory varování radii v pravé poledne se vydáváme k dalšímu pochodu. Jdeme kouknout k sousedům na Slovensko. Hotel Kysuca a před ním stojí polní kuchyň. Snad nevaří zde? Vcházíme dovnitř, je tady prázdno. Nějaká paní by si dala jídlo, ale velmi nepříjemný muž za výčepem oznamuje, že to bude dlouho trvat a neví jak a podobně. Zcela nás to překvapuje neboť je poledne. Naší turisté se poptávají po razítku a je nám sděleno, že niekdo ho ukradol a viac nebude. Raději rychle opouštíme hotel a konstatujeme, že pokud tam bude tak nepříjemný personál, nebudou ani hosté.

Kousek nad Kysucou je kaplička, ke které se nám podařilo vystoupat. Je v lesíku a tedy ve stínu. Fotíme se a odpočíváme. Náš další pochod je návratem do naší republiky. Procházíme okolo hotelu Bílý kříž. Vypadá uzavřen, ale je zcela opraven. Myslíme si, že je nyní jen pro VIP hosty. Sestupujeme k výzkumné stanici a zde odbočujeme. Směr Švarná Hanka. Nespěcháme a po malé zastávce pokračujeme. Cesta lesem je i v tom vedru docela ucházející. Tato idylka však končí, když se dostaneme ven na slunečnou stranu. Sluníčko pálí a my se potíme jako v sauně. Ke Švarné Hance je to ještě daleko a nám evidentně ubývá sil. Konečně se před námi zjevuje a je to jako fata-morgána. Všichni vzali útokem občerstvení a usedáme do stínu. Žízeň to byla opravdu velká. Vybalujeme něco k snědku. Ženské se předbíhají v nabídce, co vše která připravila z cukin a jiných poživatin. Ochutnáváme a debatujeme. Do odjezdu autobusu máme ještě hodně času a tak vůbec nespěcháme.

Vše jednou končí a my se musíme vydat na zpáteční cestu. Vracíme se stejnou cestou k výzkumné stanici a odsud dolů na Visalaje. Je 17 hodin a na parkovišti ukazuje teploměr ještě +30 st. Tam kde jsme ráno začínali i končíme. Hospůdka Visalaje nám poskytla dnes poslední osvěžení ledovou kávou i chladným mokem. Máme v nohách něco kolem 14 km. Únava z horka je znát. Přijíždí bus my nasedáme a po hodince jízdy jsme doma v Havířově. Unavení, ale spokojení a plní dojmů. Máme opět na co vzpomínat. Díky mnoha fotografujících turistů lze  vše prožít znovu doma v klidu. J.

 P.S.Uvědomil jsem si,že to vše budí dojem mých organizačních  schopnosti.Musím to uvést na pravou míru:

                     1,Naše KVT -jak říkám je volný Klub Věčných Tuláků a akce vede Eva

                      2,účastníci na této akci  byli:  ved. Eva,Andělka,Anička1,Anička2,Hana,

                                                                     Jana1,Jana2,Jarka,Květa,Marcela,Marta a já                                               

 

                                                                   

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář