Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z Frýdlantu - Nové Dědiny na Sepetnou dne 17.8.2013

18. 8. 2013

Sobotní ráno 17.srpna je nádherné.Nás věčné tuláky to táhne do přírody. Žhavíme mobily a v 8.30 hodin již sedíme ve vlaku do Kunčic a pak směr Frýdlant – Nová Dědina. Vlak je plný stejně naladěných turistů a cykloturistů. Podaří se nám usednout a spěšný vlak uhání jako o závod. Ve Frýdlantě musíme přestoupit do místní lokálky. Jsme překvapení modernizací nádraží. Konečně budou široké peróny i podchody k nástupišti. Je čas vystoupit. Ihned po několika metrech jsme u odpočívadla pro cyklisty. Využíváme jej k malé svačince a popřejeme Petře k svátku. Dnes je nás 12 a vyrážíme hezky svižně po cyklostezce. Vede hezky po rovince a my musíme dávat pozor, abychom se nepletli cyklistům do cesty. Cesta ubíhá velmi rychle. Než jsme se nadáli jsme u Bezručového srubu. Uvažujeme, zda jej navštívit. Mnoho nás už bylo v minulosti na prohlídce. Pokec je stejný a už bychom mohli provázet i my. Domlouváme se, že poprosíme jen o razítko do deníčku. Narazili jsme na neochotu. Razítko jen za vstupné s výkladem. Později zjišťujeme, že někteří tady byli přesně před rokem. Razítko oželíme a na důkaz, že jsme zde byli se fotíme na schodech před srubem. Pokračujeme  dál  k peřejím. Tady si dáme malý odpočinek. Posedáváme na kamenech, někteří smočí „bolavé“ nohy v chladné vodě. Jen Martina se nakonec vykoupala celá. Zřejmě ji neteče doma voda. Nebo chtěla ušetřit. Máme dostatek času, a proto nespěcháme. Kolem poledne jsme došli k Myslivně. Jak se říká, dáme něco „do břucha“, svlažíme se pivkem Svijany.  Následuje přechod lávkou na druhou stranu a taky ji vlastně otestujeme, jestli nás unese. Sluníčko hřeje a my stále na sluníčku pěkně pochodujeme. Vítá nás hospůdka U řeky. Zde se posilňujeme kávičkou i údajně pravým řeckým Frape. Jelikož jsme vlastně už v Ostravici uvažujeme co dál. Přemluvili jsme Evu k výstupu k hotelu Sepetná. Trošku se nám to rozhádalo, neboť jsme se nemohli domluvit, kterou cestou tam dojdeme. Ty 2 km hezky do kopce nás pořádně vysílily a tak si dáme polévku i pivko hezky na Sepetné. Taková polévka s názvem Kozí brada (zelná s hlávkového čerstvého zelí), byla zpestřením jídelničku. Mnoho z nás tady bylo poprvé a opravdu se nám tady líbilo. Nelitujeme toho stoupání. Opravdu nádhera i nádherné výhledy do okolí.  Všechno jednou končí a my se vydáváme na zpáteční cestu. Jde se hezky z kopce a po „chvilce“ jsme na nádraží.  Čekáme na vlak domů. Byl to opravdu nádherný výlet. Vracíme se unavení, ale šťastní.  A o to nám přece jde při každém výletě. Příště kam?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář