Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dobytí posledního vrcholu našeho Mont Blancu – Kozubové – dne 11.10.2014

12. 10. 2014

V sobotu  11.10 se schází 11 osob aby zdolalo poslední chybějící vrchol Kozubové do soutěže Mont Blanc.Možnosti odkud dobýt vrchol bylo několik.Eva se ujala vést tuto skupinu přes Kamenitý a dále na Kozubovou a přes Polanu do Dolní Lomné.Všechny ostatní trasy jsou prý „krpály“.Z Havířova vyjíždíme ještě skoro za tmy.Přesedáme v Chotěbuzi a vystupujeme v Návsí.Odsud ještě busem do H.Lomné na zastávku Doubrava.Po vystoupení z busu a úpravě holí i výstroje jdeme po modré značce.Stoupáme nově vybudovaným chodníčkem,který je vydlážděn kameny.Někteří z nás už tudy šli,ostatní se diví neboť byli zvykli pokračovat po cestě.Dostáváme se na lesní cestu a po chvíli les opouštíme.Před námi je louka,vlevo lemovaná stromy,které jsou nádherně vybarveny.Napravo pohled do údolí a na další „kopečky“Zhruba uprostřed se objevuje zprvu „keř“,aby po delší chůzi se vynořil  jako statný strom.Je zde zřízena lavice k odpočinku i posilnění.Sluníčko svítí,obloha je nádherně modrá a my se řádně zahřáli výstupem.Využíváme lavičku  a posilňujeme se.Jelikož včera (pátek) měla kulatiny Danka tak jsme ji popřáli a pak všichni popřáli mně k dnešním narozkám.Samozřejmě bylo po kropelce od obou.Nic se nemá přehánět tak jen trošičku,před námi je ještě dlouhá cesta.Na chatu Kamenitá máme asi necelý kilometr a na otevřené louce pod sluníčkem dá zabrat.Konečně jsme u chaty a hledáme místo k usednutí.V polní kuchyni mají guláš i jiné speciality.Musíme chvíli počkat až se to vše ohřeje.Ochutnáme mezi tím pivko,kávu a následně někteří i guláš.Jsme odpočatí a musíme dál.Ještě kousek po modré a následně po žluté značce.Vcelku pohoda až najednou se objevuje řádný kopec(pozor ne krpál).Údajně jen 500 metrů,ale zdál se nekonečný.Zdolali jsme jej všichni.Nutno dodat,že někteří remcali,ale nedá se nic dělat.Šli jste všichni dobrovolně a máte možnost si to vše nastudovat na webu.Následně už   jen kousek lesem a vidíme už rozhlednu na Kozubové.Jsme už takřka u cíle.Proti nám postupuje náš Vladimír,který jel o vlak dříve.Dělá si z nás legraci,kde jsme tak dlouho (šel stejnou trasu).Nastává uvítání,objímání a podobně.My musíme kousek sestoupit k chatě Kozubová,kde jsou organizátoři Mont Blancu.Je nutno se zaregistrovat (přihlásit),obdržet razítko i cenu.Cenou je dřevěná turistická značka.Pak následuje odpočinek,osvěžení a hlavně pokec.Je zde mnoho turistů a s mnohými se známe.Zkrátka je o čem hovořit.Je vydán „povel“ k návratu a tak pořizujeme skupinové foto  a vydáváme se na cestu dolů.Směr Polana a dál do D.Lomné.Okolní příroda je už vybarvená mistrem podzimem a to je pro mne výzva k focení.Milují podzim právě pro tyto barvy je to nádhera.Vladimír měl původně v plánu se vrátit stejnou cestou přes Kamenitý,ale nakonec šel s námi.Udělal dobře.Trošku ho pozlobily nohy a tak Danka dělala ošetřovatelku (masáž kafrem) a šlo se dál.Všichni Vladimíra obdivujeme,že se snaží stále toulat po horách a většinou sám s jeho problémy se zdravím. Na Polaně se odpojil i s Dankou a sestupovali jinudy než my.Konečně jsme dole u mostu nebo taky u cukrárny v D.Lomné.V cukrárně usedáme ke kávičce i zákusku,někdo zašel do hotelu na pivko.Přicházejí mravenci (mruvky) Alena,Pavel a další.Někdo jim řekl o mých narozkách a tak mi zanotovali přání všeho nej.Tímto děkuji všem,kteří mi popřáli k narozeninám ať osobně nebo mejly – dík.Čas se naplnil a my se odebrali na zastávku busu a odjeli k vlaku do Návsí a odtamtud domů.Vraceli jsme se opět za tmy.Byl to super den.Snad  ti „brblajíci“ se už z té únavy vyspali a budou jen vzpomínat jaký to byl výborný šlapáček.Tak příště zase naschle.Jarda.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář